Bulharská kuchyně aneb Houba bzučí tipy na jídla a restaurace

Pivo Zagorka v restauraci Iannis Paradise ve starém Nesebaru. Foto: UbHo

Během dvou týdnů na přelomu května a června, kdy jsme si užívali dovolenou v Bulharsku u Černého moře, jsme vyzkoušeli opravdu hodně tradičních místních dobrot. Navštívili jsme různé druhy restaurací, mechan a hospůdek ve starém i novém Nesebaru, v Byale, Sozopole a na Slunečném pobřeží. 

Bulharská kuchyně je opravdu velmi chutná, šťavnatá a rozmanitá. Na prvním místě jsou tu u moře samozřejmě čerstvé ryby a mořské plody, Bulhaři ale milují i své sýry jako kaškaval a sirene, nebo hromadu čerstvé a grilované zeleniny s různými druhy masa. Nechybí výborné polévky jako tarator, rybí či dršťková. Vše zapijete dobrým pivem jako Šumensko, Kamenitza, Burgasko, Pirinsko či Zagorka. K rybě si ale dejte výborné bulharské víno a jako zákusek třeba koňak plisku. Nezapomeňte samozřejmě na dobroty z pekáren v podobě různě plněných banic, na jogurtový strašně zdravý nápoj ajran (unikátní přírodní jogurt plný ušlechtilých bulharských bakterií, které působí příznivě na trávicí ústrojí) či skvělou zmrzlinu. Tady máte pár tipů co v Bulharsku u moře ochutnat. Dávám tu i pár tipů na restaurace, kde nám chutnalo. Jedno leva tentokrát vycházelo na cca 13 korun. 

Výbornou zmrzlinu mají v historickém Nesebaru. Foto: UbHo

Mechana Akropol, starý Nesebar

Nejvíce Houbě s Ogarem chutnalo v historickém Nesebaru v mechaně Akropol. Tohle místečko prostě musíte navštívit. Nejen, že jídlo je mana nebeská a rozplývá se vám na jazyku, ale i prostředí této mechany je kouzelné. Zahrádkou prorůstá fíkovník i vinná réva, švitoří si zde vlaštovičky a krásně si zde i popovídáte s kuchařem či majitelkou. Mají zde i terasu, z níž vidíte na historické domečky, zahlídnete i kousek moře. A jejich heslo nad dveřmi zní: THE BEST SHIPS ARE FRIENDSHIPS (tou nejlepší lodí je přátelství, pozn. Houby). A tím se tu opravdu řídí. 

V mechaně Akropol. Najdete vlaštovičku? :) Foto: UbHo

Mechana Akropol zvenku. Foto: UbHo

Na terase mezi dřevěnými domečky zahlídnete i kousek moře. Foto: UbHo

To nejlepší vám ale pak přistane na talíři. My si objednali pečené papriky s pálivou omáčkou, šopský salát bez balkánského sýra (Houba neměla chuť na balkánský sýr, ale jen na čerstvou zeleninu). Poté jsme si jako další chod dali vepřový šašlik a vepřový steak plněný domácí šunkou, kaškavalem a žampiony. K tomu jsme dostali chleba, který tady sami pečou. K pití vodu a skvělé bulharské bílé chardonay.

Pečené papriky s pikantním dipem. Foto: UbHo

Vepřový steak plněný domácí šunkou, kaškavalem a houbami. Výborná byla i nakládaná cibulka. Foto: UbHo

Vepřový šašlik. Foto: UbHo

Jídlo bylo skvělé. Příjemným zážitkem bylo i to, že nám majitelka mechany přinesla jako pozornost podniku různě naloženou a připravenou zeleninu. Říkala, že recept je od její maminky.

Houba byla v extázi. Chuťové pohárky vybuchovaly jeden za druhým. Protože tím nej, co zde ochutnala, byla právě ta připravená zelenina. Ať už to byly pečené papriky s ostrou omáčkou, ale především naložená cibule k masu a pak ta naložená mrkev s chilli papričkami či domácí kjopolo (bulharská zeleninová pomazánka z cuket, lilku, paprik, rajčat, ořechů a petrželky). Opravdu neuvěřitelný gurmánský zážitek.

Ke všemu jsme dostali zdarma výborné zeleninové výtvory podle receptu majitelčiny maminky. Nechyběl domácí chleba. Foto: UbHo

Bulharské bílé víno - chardonay. Výborné. Foto: UbHo

V mechaně poletovaly a švitořily vlaštovičky. Foto: UbHo

To je náš účet, tedy smetka. Opravdu to stálo za to. Foto: UbHo

Restaurace Kristal, starý Nesebar:

Opakovaně jsme se vraceli do restaurace Kristal, která leží na začátku starého Nesebaru, ale u přístavu, ne u pláží. Na této straně jsou také levnější ceny. U piva to platilo stoprocentně. V Kristalu čepovali super pivko za 2 leva. Kdežto na druhé straně starého města měli pivko třeba i za 3 leva. 
To nejlevnější pivo ve starém Nesebaru jsme našli také u přístavu, v pizzerii, bylo za 1,50 leva. To nejlevnější pivo za celý náš pobyt jsme ale nakonec kupodivu pak pili na Slunečném pobřeží. A to za 1,35 leva. V tamní restauraci Malina jsme trefili zrovna na nějakou akci k obědovému menu. :D

Lákadlo restaurace Malina. Foto: UbHo

Vrátím se ale ke Kristalu, kde byl „naháněč“, který žil i pracoval v Česku, takže jsme si i příjemně popovídali. A musím říct, že s úsměvem kvitovali, že jsme se opakovaně na oběd vrátili. Ryby jsme si zde sice nedali (teda kromě výborné rybí polévky), ale maso tu uměli připravit na výtečnou.

Ochutnali jsme svinsku mešanu skaru, tedy talíř pro dva (500 gramů) s grilovaným vepřovým masem. Byly tam kromě steaku i kjufty, kebabče a šašlik. K tomu zelenina a barbecue omáčka. Místo hranolek jsme si dali vařené brambory.

Svinska mešana skara. Foto: UbHo

Jídelníček Kristalu. Foto: UbHo

Pak si tu Ogar dal i vídeňský řízek a Houba kuřecí steak zapečený s kaškavalem, slaninou a kyselými okurčičkami. A napotřetí jsme zde ochutnali pepper steak s vařeným bramborem a Ogar si dal jehněčí koleno. Ta poslední návštěva byla nejzajímavější. Jehněčí a steak zde umí opravdu skvěle. A pozor, mají zde u obrázků jídel i vypsány alergeny.

Výborný pepper steak. Foto: UbHo

Někdy je holt chuť i na něco téměř z domoviny. Ale vídeňský řízek v Kristalu umí. Foto: UbHo

Menu Kristalu. Foto: UbHo

Jehněčí kolínko se jen rozpadalo. Foto: UbHo

Kuřecí steak zapečený s kaškavalem, slaninou a kyselými okurčičkami s rýží. Mlask. Foto: UbHo

Menu Kristalu. Foto: UbHo

Menu Kristalu. Foto: UbHo

Restaurace Iannis Paradise:

Zde jsme se zastavili třikrát, protože kolem restaurace jsme procházeli cestou z našeho ubytování na mušličkovou pláž. Dávali jsme si tu drinky na pláž, pivko, rakiju, koňak plisku, kafíčko či ajran. Ochutnali jsme skvělé rizoto s kuřecím masem, houbami a parmazánem, ale také ovčarskou salatu (ovčácký salát - s vejcem, šunkou, kaškavalem, olivami a zeleninou).

Rizoto s kuřecím masem, smetanou, houbami a parmazánem. Foto: UbHo

Ovčarska salata. Foto: UbHo

Jednou jsme si zde na večeři dali i výborné ryby: lavraka a cipuru (mořského vlka a pražmu). Číšník Miro, se kterým jsme si hodně povídali o Bulharsku a o Česku, i ryby před námi krásně vykostil. K tomu domácí víno od pana majitele. Měl bílé a červené. Pan majitel zde má i 12letou fíkovou rakiju. Šli jsme do ní. Jinak zde bylo příjemné posezení, krásný výhled na mušličkovou pláž, na molo a na moře, které brázdily loďky.

Náš oblíbený číšník Miro, se kterým byla radost si popovídat. Nic nebylo pro něj problém zařídit. Nese nám ryby a česnekový chléb. Foto: UbHo

Rybičky nám perfektně vykostil. Mořský vlk a pražma se  zeleninou. Foto: UbHo

Vyzkoušeli jsme i 12letou fíkovou rakiju od pana domácího. :) Foto: UbHo

Restaurace Emona, starý Nesebar

Moc nám chutnalo i v restauraci Emona, která je kousek od mušličkové pláže ve starém Nesebaru. Pod ní najdete i restauraci v podobě lodi. Tam jsme bohužel nestihli zajít, což Houbu mrzí, ale není všem dnům konec. :)

Výhled z Emony na restauraci na lodi. Třeba příště stihneme. Foto:. UbHo

Zagorka ve vedru osvěžila. Foto: UbHo

V Emoně jsme si dali vynikající rybí polévku. Byla nejlepší ze všech, které jsme zatím v Bulharsku ochutnali. Mají zde totiž rybí polévku dle starého receptu z Nesebaru. To spočívá v tom, že kromě tří druhů ryb v polévce najdete různobarevnou papriku najemno nakrájenou a spoustu bylinek. Píší v meníčku přímo aromatické kořeny a zelené natě. Hmmm...ta vůně. :D

Rybí polévka dle starého receptu z Nesebaru neměla chybu. Foto: UbHo

Pak jsme si dali napůl pstruha v alobalu pečeného na rozžhaveném uhlí. Podávaný byl s omáčkou z majonézy, kyselých okurek, česneku, kopru a s vlašskými ořechy. Pstruh byl plněný různou zeleninou a byl famózní. Z Emony je také krásný výhled na moře.

Pstruh v alobalu pečený na rozžhaveném uhlí i omáčka stály za to. Foto: UbHo

Pstruh byl nadívaný zeleninou. Moc velká dobrota. Foto: UbHo

Jídelníček mají v Emoně i v češtině. Jen si o něj řekněte. Foto: UbHo

V Emoně berou platby i kartou. Foto: UbHo

Restaurace Vega, starý Nesebar

I Houba s Ogarem dělají chyby a občas se seknou, což je zcela normální. Jeden úlet se jim stal v restauraci Vega. Tohle byla naše první restaurace, kterou jsme hned po příjezdu z letiště v Nesebaru navštívili. Byli jsme z cesty unavení a hlavně hladoví jako vlci. A tak moc jsme se těšili na čerstvé grilované ryby, že jsme si nakonec zcela špatně objednali rybky malé a smažené - safridu a zargana.
Ty sice nebyly špatné, my cacu máme rádi, ale spíše jako svačinku či přikusování k pivku. Tohle bylo na oběd. Bylo toho nakonec tolik, že jsme to nemohli sníst, proto jsme si to nechali zabalit s sebou do apartmánu. :)

Smažené rybky. Foto: UbHo

Bylo toho tolik, že nám s sebou zabalili pěkný "balík" jídla. :D Foto. UbHo

Restaurace Nikoś place, nový Nesebar

V novém Nesebaru jsme byli na výletě pěšky. Hlavně jsme sem šli proto, že jsme potřebovali buknout a vytisknout palubní lístky na let zpět z Burgasu do Bratislavy. Takže jsme si zde zašli i na pláž pod hotely. Všude bylo plno slunečníků a lidí, ale moře bylo krásné, průzračná voda, písek heboučký a postupný vstup do moře.
Oběd jsme si objednali nad pláží v restauraci Nikoś place. Dali jsme si napůl tradiční bulharský sač - vepřové s kuřecím masem a kopou grilované zeleniny na speciální bulharské hliněné pánvi. K tomu česnekový chléb. Ogar ještě ochutnal rajčatovou polévku. Houba si pak vzala bloody Mary na pláž.

Už zase nahání lidi do restaurace. :) Foto: UbHo

Ogar si dal rajčatovou polévku. Foto: UbHo

Bulharský sač. Tradiční jídlo na hliněné pánvi. Foto: UbHo

Tenhle česnekový chléb pokapaný olivovým olejem byl famózní. :D Foto: UbHo

Menu Nikoś Place. Foto: UbHo

Menu Nikoś Place. Foto: UbHo

Restaurace na Slunečném pobřeží

První výlet vláčkem na Slunečné pobřeží se vydařil. Viděli jsme při koupání na pláži delfíny a užili si parádní vlny. V „srbské“ restauraci na pláži jsme si dali obídek. Ochutnali jsme pivko Boljarka. Houba si dala carskou kavrmu z kuřecího masa a Ogar jehněčí pljeskavicu s bramborovou kaší. Byly zde dobré ceny, avšak toaletu zde neměli.

Menu. Foto: UbHo

Ogar si dal jehněčí pljeskavicu s bramborovou kaší. Foto: UbHo

Houba ochutnala tradiční carskou kavrmu, z kuřecího masa se zeleninou a kaškavalem. Foto: UbHo

Menu Srbske kuchňje. Foto: UbHo

Fajn je, že obědváte přímo na pláži od svého slunečníku. Foto: UbHo

Podruhé jsme byli na Slunečném pobřeží přímo v divokém pulsujícím centru, v restauraci Malina.  Pluli jsme loďkou z Nesebaru. Houba si dala tarator a Ogar houbovou krémovou polévku s krutony. Na druhé jídlo jsme měli musaku a guacamole s kukuřičnými chipsy a fazolovým dipem. Žádná sláva to nebyla, ale jídlo neurazilo. Ceny byly příznivé.

Tento tarator Houbu neurazil, ale ani neuchvátil. Chyběly vlašské ořechy. Foto: UbHo

Houbová krémová polévka s krutony. Foto: UbHo

Tradiční bulharská musaka. Foto: UbHo

Houba měla příšernou chuť na avokádo. Tak zkusila bulharské guacamole s fazolovým dipem a kukuřičnými chipsy. Foto: UbHo

Restaurace Malina nabízela toto. Foto: UbHo

Restaurace U Kapitána Nema ve starém Nesebaru

Tuhle restauraci nám opakovaně místní doporučovali, ať zde zajdeme na čerstvé ryby. Tak jsme uposlechli a neprohloupili jsme. Šlo o jeden z nejlepších zážitků v Bulharsku, co se týká jídla.
Restaurace se nachází vzadu na levé straně poloostrůvku, tedy za přístavem u zbytků nesebarské pevnosti a kruhové věže.
Je z ní krásný výhled na Slunečné pobřeží a Svatý Vlas. Romantická večeře u západu slunce se skvělým růžovým bulharským vínem a čerstvými rybami stojí za to. Houba si dala poprvé v životě (a určitě ne naposled) lufaru dravou a Ogar černokopa. Byla to dobrota. Jediné, s čím zde člověk musí počítat, je drahé pivko. Chtěli zde 3 leva za jedno a kartu zde nebrali. Jinak bychom zde byli častěji.

Vepředu lufara dravá, rajčatový salát a vzadu černokop. Foto: UbHo

Černokop se podává vždy čtyři malé rybky. Je to vlastně malá lufara dravá. Foto: UbHo

Z hospůdky je krásný výhled přes moře na Slunečné pobřeží a Svatý Vlas. Foto: UbHo

U Kapitána Nema. Foto: UbHo

Restaurace v Byale

V Byale jsme se na výletě stavovali jen na oběd. Bohužel zastihla nás bouřka, a tak jsem si nestačila poznamenat jméno restaurace. Nicméně Houba zde nebyla moc spokojená, tak to příliš nevadí. Co zde měli výborné, tak byla hovězí polévka. Ale naopak kuřecí vývar Houba nedojedla. Ale to je problém zatím všude v Bulharsku. Kuřecí polévka jí zatím nikde nechutnala.
Důvodem je to, že vždy ji dostala s rozvařenými nudlemi. Rozzvařené těstoviny prostě nemusí a nemá ráda, když se ohřívá polévka rovnou s nudlemi.

Hovězí polévka byla výborná. Už jsme pak na ni nikde jinde nenarazili. Foto: UbHo

Kuřecí vývar na bulharský způsob Houbu nezaujal. Foto: UbHo

Kjufte s fazolemi byly dobré. Foto: UbHo

Bohužel ani kuřecí steak se smaženými brambory Houbu nezaujal, takže ho nesnědla. Naštěstí má Ogar bezedné břuško. On si ale na kjuftech s fazolemi pochutnal. Jo a pivko tady měli také za 2 leva.

Restaurace v Sozopolu

Výlet autobusem do Sozopolu si Houba s Ogarem naplánovali na dvouleté výročí od svatby, tedy na papírovou svatbu. Oni totiž na svatební cestě byli právě v Sozopolu. A tohle romantické historické městečko je pro tyto účely jako stvořené.
Nejdříve se po příjezdu na autobusové nádraží ale zastavili posilnit se v místním bufetu. Jeli zde i proto, aby si Ogar mohl dát tamní dršťkovou polévku (škembu), do které se na svatební cestě zamiloval. :D  Houba se zase těšila na tamní miš-maš, což je jídlo z míchaných vajíček podobné českému leču, navíc je sýr kaškaval. Místní tady hodně jí a vědí proč. Dobré ceny a dobré jídlo. :)

Bistro u autobusáku v Sozopolu. Foto: UbHo

Ogarova zamilovaná bulharská dršťková polévka - škemba. Foto: UbHo

Houba si pochutnala na miš-maši. Foto: UbHo

Pak Houba s Ogarem zamířili procházkou na útesy starého Sozopolu. Hledali hospůdku na útesech, kde by si připili k té papírové svatbě. Nakonec našli dveře do ráje v Neptunovi.

Dveře do ráje...do Neptuna. Foto: UbHo

Přípitek k papírové svatbě na sozopolských útesech. Foto: UbHo

Byli jsme samozřejmě i v dalších bistrech, hospůdkách a restauracích. Ale dávali jsme si třeba jen drink, vodu či pivko. Jako například v polské hospůdce Mariola a Piotrek, kde jsme se schovali před úpalem. Ochutnali jsme i mořské plody jako krevety či mořské šneky. Nakoukli jsme i do české hospody ve starém Nesebaru, ale ty vysoké ceny za pivo, kofolu a jídlo nás odradily. Protože dát šest leva za půl litru kofoly se nám prostě nechtělo. Českou Plzeň zde měli za pět leva. Navštívili jsme ve starém Nesebaru i ekologický bar U Michaela.

Tygří krevety. Foto: UbHo

Mořští hlemýždi. Foto: UbHo

Ekologický bar ve starém Nesebaru. Foto: UbHo

Snad se vám tipy na jídlo či restaurace od Houby budou někdy hodit. Pokud se chcete ještě na něco zeptat, tak mi klidně napište. Najdete mě na Facebooku - profil Ubzučená Houba. 

Přeji dobrou chuť a příjemné cestování. Já už se těším, až zase budu ochutnávat nějaké dobroty někde po světě. A taky pivko. Houba ťuká na zdraví!